|
|
|
Napsalo se o nás, aneb citace z rozhovorů, dopisů, novinových článků a literatury „Vážení, tento mail se chystám napsat již dlouho,
nicméně díky návalu akutnějších povinností to činím až dnes.
Navštívili jsme s manželkou Julské Alpy ve Slovinsku. Teprve při
procházení nádhernými horami jsme si uvědomili, že nám něco hodně schází:
turistické značení jako v ČR. S vděčností jsme vzpomínali, o kolik lépe se
nám na cestách orientuje v naší zemi.
Žijeme v době, kdy převládají stížnosti a slovní - dokonce ve sněmovně
i fyzické - ataky, nespokojenost. Proto prosím přijměte aspoň touto formou
moje poděkování za práci "značkařů", která rozhodně není
lehká. “
Přeji vám hodně zdaru i v dalších oblastech vaší záslužné činnosti a
zůstávám s pozdravem MUDr. Jiří Pokorný, Ph.D. (Dopis,
který obdrželo Ústředí KČT 22.1.2021. Taková
pochvala a poděkování vždy potěší, zvláště v této „blbé“ době.) Ein stiller
Zeuge schlechter und guter Zeiten
- Geschichte des Böhmischen
Brunnens niedergeschrieben (Tichý svědek horších a lepších časů –
dějiny České studánky – letošní 120. jubileum) (Článek
z deníku Furth im Wald, 13.1.2021)
„V houštinách pod Karlínem jako by zabloudilo a ztratilo se jméno
Hamerský a v lukách jižně od Plané, v místech nového silničního
mostu, již čteme Tichá. Tedy alespoň na některých mapách. Já nejvíce čítám
v mapách měřítka 1:50 000 vydávaných v edici Klubu českých turistů.
Jsou to bývalé vojenské mapy a jsou opravdu přesné. Můžete podle nich chodit
kdekoli, daleko od značených cest a vždy se nějak vymotáte a najdete cestu
zpět na vlak či k autu.“ (Krásná
kniha plánského fotografa, znalce krajiny a přírody Miroslava Tréglera Blízké
krajiny západních Čech aneb povídání o krajinách blízkých nejen
vzdáleností, vydalo nakladatelství REGIONALL v Plzni v r. 2010) „Každá z deseti
nově přistupujících zemí přinese rozšířené Evropské unii některá prvenství.
Ať už se jedná o zeměpisné reálie, hospodářské výsledky nebo jiné ukazatele.
Česká republika přichází s unikátem - nejhustší sítí turistického značení: „Porosty na svazích nad
levým břehem Berounky patří spolu se Zábělou na pravém břehu k ukázkám
přirozených lesů s převahou dubu a habru. Na východních skalnatých
svazích byla vyhlášena v r. 1969 přírodní rezervace Háj. Směrem k Bukovci býval přívoz, po kterém jsou zachovány
příjezdové cesty na obou stranách řeky. Další přívoz býval proti Zábělé.
Žlutě značená turistická cesta po obvodu Háje nad řekou je nejstarší cesta v okolí Plzně,
která vznikla záměrně pro turistické účely. Byla jednou z prvních
aktivit plzeňského odboru Klubu českých turistů, založeného 15. 12. 1892.
Obec plzeňská ji dala vylámat na jeho podnět v r. 1893.“ (Průvodce Bolevec a
okolí, vydal Starý most, 2001) „Městečko Dubá bylo
stejně dobře opevněné jako Mělník a museli ho obejít za západu. Drželi se i nadále
stranou hlavní silnice, a pokud to bylo možné, jeli po turistických stezkách
značených barevnými proužky. Honza myslel na ty obětavé lidi, kteří
s kyblíkem barvy a štětkou v ruce procházeli zemi křížem krážem a
značili cesty pro výletníky. V mimořádné situaci, jako byla tato, mohly
turistické značky zachránit životy.“ (Tma, Ondřej Neff, str. 184) „Chůze lesem je
podobná cestě životem. Často opouštíme turistické značky, boříme se
propadající se rašelinou a přesličkovým pralesem, zakopáváme o bludné kořeny.“
(z rozhovoru se zpěvákem, textařem,
cestovatelem a fotografem Danem Bártou – Koktejl I/2002) |
|
|
|
|
Pro
KČT Plzeňského kraje zpracoval Jiří Mareš – aktualizace 24. ledna 2021