Naučné stezky jako turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí
Naučná stezka Hradišťský vrch Tachovsko/Konstantinovy Lázně/, mapa KČT č. 31 – Plzeňsko
Černou perlou naučné stezky Hradišťský vrch je jezero – zatopený čedičový lom s naprosto průzračnou vodou		Naučná stezka kterou navštívíme dnes, je jednou z nejstarších na Tachovsku. Spolu s dalšími třemi - NS Ovčí vrch, NS Ke Studánce lásky a NS Šipín - tvoří důmyslně provázané kvarteto naučných stezek situovaných v okolí Konstantinových Lázní, díky jimž se turisté a lázeňští hosté mohou důkladně seznámit s blízkým okolím. Je jen na vůli každého, v jakém pořadí se rozhodne na naučné stezky vydat. Ať zvolí tu či onu variantu, vrátí se vždy do východiště, bohatší o čerstvě nabytá poznání. Výhodu mají turisticky založení lázeňští hosté nebo ti, kteří využijí pohostinství zdejšího chatového a stanového tábora. Po absolvování všech čtyř naučných stezek se jim dostane vyčerpávajících informací o krajině, přírodních, kulturních, technických, geologických a historických pozoruhodnostech okolí Konstantinovolázeňska na ploše téměř 40 km^2. Naučná stezka Hradišťský vrch je dlouhá 5 km. Trasa je oboustranně značená klasickou pásovou zelenou značkou. Počátek NS je v Konstantinových Lázních na konci lázeňského parku v turistickém informačním místě (TIM) U nádrže poblíž kaple Panny Marie Lourdské, u požární nádrže, kde je v kontaktu s NS Ke Studánce lásky. Ačkoliv je NS Hradišťský vrch okružní, doporučuje se postup ve směru hodinových rafií. Takto je koncipováno i 6 informačních tabulí. Právě tyto tabule seznamují návštěvníka s přírodními, geologickými a historickými zajímavostmi. Vydejme se tedy na naučnou stezku lipovou alejí od informační tabule č. 1. Jak již sám název NS napovídá, je jejím těžištěm právě tento vrch, po jehož obvodu trasa NS vede.
Za hájovnou a vodními mlýnky odbočíme doprava a po lesní cestě mírně stoupáme až k odbočce k Panence (sv. Panně Marii).
Odbočka k Panence ve skále je fyzicky nenáročná cesta po vrstevnici, dlouhá 600 m. Pokud byste nepovažovali za nutné se po této odbočce vydat, připravili byste se ke své škodě o výjimečný duševní a estetický zážitek. Panenka ve skále, to není jen tak nějaká lecjaká soška svaté Panenky Marie, kdepak! Panenka ve skále je totiž překrásné tiché poutní místo ukončené dřevěným schodištěm a zastřešenými lavičkami zvoucími k rozjímání ...třeba o prchavosti, křehkosti a pomíjivosti lidského života nebo milosrdenství ke svým bližním. Panenka ve skále má samozřejmě i svoji legendu, příběh, zarámovaný a zavěšený na stromu: Podle pověsti zapsané v místní kronice z r. 1650 se manželce hajného z Polučan ztratilo při procházce lesem její malé dítě. Usilovné hledání do pozdní temné noci nepřineslo žádný výsledek, a proto prohledávání lesa pokračovalo ihned po ranním rozbřesku. Jaká byla radost rodičů i dalších pomocníků, když našli právě zde u skalky dítě živé a zdravé. Podle jeho vyprávění se mu brzy po setmění zjevila zářící krásná paní, která o něho celou noc pečovala. Tou paní samozřejmě nemohl být nikdo jiný než Panenka Maria. Za tento skutek a milosrdenství a jako projev díkůvzdání vděční rodiče tento lesní kout upravili a nechali zde postavit sošku Panenky. Od té doby na toto místo chodili lidé zblízka i zdaleka, modlili se k Panence a prosili o pomoc ve svých nesnázích. Podle pověsti byli vyslyšeni a bylo jim pomoženo.
Po návratu z odbočky na hlavní trasu pokračujeme dále cestou vzhůru k tabuli č. 2, na samém prahu jednoho z nejrozsáhlejších pravěkých výšinných hradišť, jehož počátek sahá až do doby bronzové, o čemž svědčí i množství nalezených keramických fragmentů. V Plzeňském kraji historických hradišť tohoto typu není příliš. Konkurentem Hradišťském vrchu může ještě tak být hradiště Bezemínské na nedaleké NS Šipín nebo vzdálenější keltské hradiště na vrchu Sedlo u Kašperských Hor. Cestou k zastavení č. 3 se začínají otvírat výhledy k severu a severovýchodu. Z rozeklaného skalnatého výběžku s lavičkou lze přehlédnou údolí Úterského a Dolského potoka a vypínající se vrchy Špičák u Bezdružic, přímo na severu mohutný vrch Třebouňský u Toužimi či vrch Polínský u Úterý. Naproti tomu u následujícího zastavení č. 4 se výhled otevírá od výrazného vrchu Vinice zcela nalevo na východě, přes návrší Šipína na jihu, údolí Hadovky s Gutštejnem až k Přimdě zcela vpravo. Cesta dále pokračuje doubravou kolem přírodní rezervace (12,79 ha), která se každým jarem mění ve skutečnou botanickou zahradu.
Prvními posly jara jsou v prohřátém lese jaterník podléška, orsej, podběl a sasanka. Stinné lesní partie nepřehlédnutelně prosvětlují četné kolonie trvalek lnice květele (na snímku). Výtečná rozmnožovací schopnost je způsobená až 32 tisíci semen v jedné rostlině.	Ovšem s jarem přehlídka zdobné vegetace nekončí, neboť později se k orsejím a jaterníkům připojí konvalinka vonná, lilie zlatohlavá, náprstník velkokvětý a kolonie lnice květele, hrachory lesní i horský, rozchodník i jestřábník, jedovaté vraní oko čtyřlisté a mnoho dalších, jak pravím - hotová botanická zahrada. Nejhojněji zastoupenými dřevinami jsou oba duby – letní i zimní, javory klen i babyka, roztroušeně též lipka, z keřů pak jedovatý rulík zlomocný (zvaný též čertova třešeň) - v menším než malém množství prý i léčivý. Protáhlý tvar Hradišťského vrchu ve směru východ – západ a situování svahů k severu a k jihu představuje dva rozdílné biotopy. Zatímco na severních svazích převládají v nejnižších patrech lesa mechy, lišejníky, kapradiny a vlhkomilné rostliny, na vyhřátém jižním svahu se daří rostlinám teplomilným. O rostlinných i živých obyvatelích lesa pojednává informační tabule u zastavení č. 5, na jz. okraji okruhu NS, kde je i schéma viditelných kopců (nepřehlédnutelné jsou zejména Vlčí hora a Přimda) a dalších terénních tvarů. Za pozornost v tomto místě stojí i borovice se svatým obrázkem a neohrazená (!!) prospekční jáma poblíž vyhlídkové lavičky.
	Pochybuji, že by toto báječné a ničím nerušené vyhlídkové místo s lavičkou návštěvník opouštěl kvapem. Ledaže by si chtěl vychutnat další, neméně zajímavý výhled do čedičového lomu s jezírkem a výraznými kamennými bloky sloupcovité formy čediče. Těžba v tomto lomu probíhala od konce 19. stol do roku 1997. Dech beroucí výhled k západu je orámován stěnami lomové jámy, v pozadí s výrazným vrchem Krasíkov (Švamberk) se zříceninou hradu a kostelem sv. Jiří, Ovčí vrch s do daleka zářící bílou kaplí a památníkem na selskou rebelii a zcela vpravo s bezdružickým barokním zámkem.			. Lom, odkud byl kámen používán v celém Rakousku – Uhersku. V pozadí Ovčí vrch
Předpokládám, že turistu zajímá historie těžby v tomto lomu a doprava kamene.V tom případě lze doporučit návštěvu NS Ke Studánce lásky, kde je na informační tabuli u zastavení „Na rampě“ těžba a manipulace s kamenem poutavě popsána a zajímavě ilustrována. Cesta se sestupem k lomu je i počátkem návratu, neboť po cestě lesem (cca 1 km) se dostáváme opět do výchozího místa na okraji lázeňského parku, k TIM U nádrže.
Sjízdnost NS pro cykloturisty: Naučnou stezku normálním způsobem na kole projet nelze z důvodu členitosti terénu, zejména ve vrcholové partii na členitém severovýchodním okraji vrchu. Schůdnost NS pro osoby s omezenou schopností pohybu - vozíčkáře: Naučná stezka není způsobilá a vhodná pro osoby se omezenou schopností pohybu a orientace z důvodu členitosti terénu. Jak se tam dostat: Informace o dopravním spojení vlaky a busy: Konstantinovy Lázně jsou nejsnáze dostupné po romantické lokální železniční trati Pňovany – Bezdružice. Je samozřejmě možné návštěvu naučné stezky pojmout i jako součást pěšího nebo cyklo výletu po cyklotrase č. 306, 2206, 2220 či dle vlastní fantazie. Občerstvení na trase NS: pouze v Konstantinových Lázních, zato na několika místech. Možnost ubytování, lékařská služba, policie - v Konstantinových Lázních.
Obnovu značení naučné stezky a souvisejících značených tras provádí v pravidelném tříletém cyklu Klub českých turistů – značkařský obvod Tachov. O NS Hradišťský vrch bylo vydáno informační leporelo, které je možno získat v informačním středisku nebo na obecním úřadu.
Přehled naučných stezek v Plzeňském kraji
Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, aktualizace 12. dubna 2008. Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz

¨