Naučné stezky

jako turistické cíle plzeŇského kraje a blízkého okolí

Naučná stezka Sedmihoří

Domažlicko a Tachovsko / Přírodní park Sedmihoří / mapa KČT č. 29 – Český les - jih

Východištěm naučné stezky je altán s informační tabulí vedle hájovny u Středního mířkovského rybníku. Zde je možno i zaparkovat vozidlo. Dále už se však musí pěšky.				Severně od Horšovského Týna, nedaleko od obce Mířkov, se rozkládá přírodní park Sedmihoří. Svému pojmenování vděčí na severovýchod otevřenému prstenci devíti kopců, z nichž sedm kopců je nejvýraznějších, s nadmořskou výškou 550 ÷ 600 m: Chlum, Racovský vrch, Vidický vrch, Rozsocha, Písečný, Rybniční a Křakovský vrch. Nejvyšším je Racovský, s temenem v 619 m n.m., následuje Chlum (610 m) a Rozsocha (600 m). Sedmihoří je komorní, geologicky a geomorfologicky velmi pozoruhodné území s bohatě vyvinutými formami zvětrávání žuly v Čechách. Leží na předělu Šumavy a Poberounské vrchoviny. Strmé svahy vrchů a zvlněný reliéf centrální partie vytvářejí ze Sedmihoří nápadný a zdáli viditelný krajinný útvar. Divoké lesy s četnými vystupujícími žulovými kameny je možno projít několika značenými turistickými trasami. Od Středního miřkovského rybníku nedaleko obce Miřkova vede jihozápadní částí Sedmihoří 10 km dlouhá naučná stezka s 12 informačními tabulemi. Současná naučná stezka prochází lesy, které jsou v péči Lesů České republiky. Většinou jde o borové porosty průměrně 120 let staré. V Sedmihoří se na rozloze 487 ha nachází genová základna borovice lesní. Původní naučná stezky byla již značně zdevastovaná – pěšiny zarostlé, informační tabule zničené, značení sporadické. Naučná stezka vyžadovala celkovou rekonstrukci. Iniciativy se zhostily Lesy České republiky, s. p., Lesní správa Horšovský Týn ve spolupráci s městem Horšovský Týn. Trasu přebudovaly, provedly nové značení, osadily 12 festovních a bohatě ilustrovaných informačních tabulí s odborným doprovodným výkladem o zdejší přírodě a lesním hospodaření, geologii a životě v této pozoruhodné lokalitě, o zvířeně a vegetaci, o vývoji osídlení a kamenickém řemesle, o výrobě dřevěného uhlí v milířích a o rybnících a mokřadech. K NS byla vydána i skládačka s podrobnými informacemi. Skládačku lze zdarma získat v Regionálním informačním středisku, sídlícím na náměstí nad radnicí v Horšovském Týnu.
			ï U východiště jsou rybníky tři, tento je Střední mířkovský. Ačkoliv je prostředí romantické, bahnitá voda chovného rybníku ke koupání příliš neláká. Důležitou funkcí rekonstruované nádrže je celoroční kumulace požární vody.  V rámci realizace stavby byly odstraněny sedimenty z nádrže, provedena oprava hráze, výstavba nového výpustného zařízení a bezpečnostního přelivu, osazení obojživelníky. Akce, realizovaná v roce 2008, byla spolufinancována Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem pro životní prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkové částka rekonstrukce přes milion korun. ð
Do přírodního balvanu dlouhého 360 a vysokého 180 cm jsou vpravo nahoře vytesané dvě proti sobě k přátelskému stisku napřažené ruce. Pod reliéfem je zřetelně vytesány další pamětní nápisy a letopočty. Nejstarším je rok 1768.			Bezesporu největším lákadlem na trase naučné stezky je místo zvané U ručiček. Podle staré lidové legendy se zde setkali se svými vrchovatě naloženými povozy dva do té doby nesmiřitelní sedláci. Na úzké lesní cestě ale ani jeden nechtěl uhnout stranou, aby druhému umožnil průjezd. Když hádka dosáhla vrcholu, oba sedláci shledali, že bez vzájemné spolupráce se nehne z místa ani jeden z nich. A tak se stalo, že předchozí nepřátelství šlo stranou a sedláci si podali ruce na usmířenou. A protože to bylo gesto tak významné, nechali pravice napřažené ke stisku na usmířenou do balvanu vytesat. Kámen má ale také funkci hraniční – dříve se zde stýkaly hranice panství horšovskotýnského a prostibořského. Dnes se v blízkosti kamene dotýkají katastrální hranice Mířkova, Darmyšle, a Mezholez a zároveň okresů Domažlice a Tachov.
V četných bocháncích je zastoupeno i mnoho druhů mechů a lišejníků.		Ve spodním patře borových lesů převládají koberce vřesů, Z rostlin pak zejména metlice křivolaká, jestřábník chlupáček a jestřábník zední, náprstník velkokvětý, metlice tuhá a prha arnika.					Průběh NS je v souběhu s několika turistickými trasami KČT. Sama NS je značena „lesáckým“ značením s  oranžovým orámováním.
			Lesní interiér je tvořen buďto smíšeným porostem nebo monokulturou borovice. Na suchých kamenitých lokalitách se borovice přirozeně téměř nezmlazuje, takže je nutné porosty obnovovat umělou výsadbou tzv. obalovaných sazenic, tedy sazenic s kořeny v hliněném „balíku“. Cesty, po kterých naučná stezka vede jsou vesměs v dobrém stavu. Buďto zpevněné jemným štěrkem nebo krásné měkkoučké travnaté - přímo vybízejí k chůzi jen tak naboso.
	Sedmihoří se vyznačuje častým výskytem tzv. pseudokarových skalních stěn, vznikajících zvětráváním žuly za působení vody a mrazu. Voda se dostává do svislých i vodorovných trhlin žulového masivu a po zmrznutí jeho část zvedá a posunuje do stran.
Na kruhovém plató (v pravé polovině snímku) stával velký milíř a ještě dnes je možno zde nalézt úlomky vypáleného dřevěného uhlí. Víte, co u milíře byl král, čepec, patro či zeď? Jak dlouho trvalo vypálení jednoho milíře a jaké dřevo bylo k výrobě dřevěného uhlí nejvhodnější? Jaký byl rozdíl mezi milíři německého či slovanského stylu? Odpovědi na tyto otázky se dočtete právě na tabuli na stanovišti č. 9.			Na trase naučné stezky je 12 informačních tabulí: 1. Výchozí 2. Lesní hospodářství 3. U ručiček 4. Geologické poměry 5. Kamenické řemeslo 6. Zvířena 7. Mrazové sruby, Francouzská cesta 8. Vegetace 9. Milíře 10. Vývoj osídlení 11. Pseudokary (odbočka ke skalám) 12. Rybníky a mokřady		Jak se tam dostat: Autem: Nejčastější příjezd po silnici II/200 Horšovský Týn - Bor. Průchodnost pro pěší turisty: Průchodnost NS umožňuje po celý rok prohlídku turistům celého výkonnostního a věkového spektra. Trasa NS vede po pohodlných a bezpečných cestách. Na trase se nevyskytují místa s rizikem úrazu. Schůdnost pro osoby s omezenou schopností pohybu (vozíčkáře). Pro osoby se omezenou schopností pohybu (vozíčkáře) je příznivá rovinatá část od počátku NS k „Ručičkám“. Ostatní úseky NS jsou poměrně svažité. Zaparkovat lze ve východišti NS, tj. u Prostředního miřkovského rybníku. O další naučné stezce zřízené společností Lesy České republiky, s.p. zde

Přehled naučných stezek v Plzeňském kraji

Pro KČT Plzeňského kraje připravil Jiří Mareš, aktualizace 28. září 2009.

Autor předem děkuje za jakékoli poznatky nebo připomínky k uvedené naučné stezce zaslané na adresu trasy@centrum.cz

¨