|
Jezerní hora (1343,4 m) je nejvýchodnějším
a zároveň nejvyšším vrcholem hřebenu Královského hvozdu, jehož počátek je
nedaleko Železné Rudy, pokračuje směrem severozápadním přes vrcholy Svaroh (1333,6), Velký Kokrháč (1228,6), Ostrý (1293), Lovečná (1091,5), Lomničky
(1026,2) a končí údolím toku Chodské Úhlavy u Svaté
Kateřiny. Královský hvozd patří do Železnorudské hornatiny. Vrcholovou partií
hřebene centrální a západní části Královského hvozdu prochází hlavní evropské
rozvodí i státní hranice. Souběžně s hranicí prochází hřebenem turisticky
neznačená pěšina. Přímo z vrcholu Jezerní hory je rozhled znemožněn
stromy, k rozhledu je nutno vyhledat okrajové partie lesa nebo vyvýšená
místa, za vynaložené úsilí je však návštěvník odměněn úchvatnými výhledy,
především do přírodního parku Oberer Bayerischer Wald na nejvyšší horu
české i německé Šumavy – Velký Javor (1456 m), na Svaroh
a na hřeben pohoří Kaitersberg. Protože je celý Královský hvozd součástí
chráněné krajinné oblasti Šumava, je volný pohyb v této oblasti vymezen
turisticky značenými cestami. Nedaleko vrcholu stávala třípodlažní Juránkova
chata patřící plzeňskému skiklubu, dnes
jsou zde jen sotva patrné rozvaliny. Neopakovatelné výhledy do českého
vnitrozemí se nabízejí z cca 320 m vysoké strmé skalnaté stěny průhledem
mezi stromy a ze skalních vyhlídek, zajímavý je i výhled na hřeben Pancíř –
Můstek - Prenet.
|
Černé jezero s hrází a
stavidlem na moréně. V pozadí údolí Úhlavy,
hřeben nad Hojsovou Stráží a hřeben mezi Můstkem a Prenerem.
|
|
Jezerní
stěna nad
Černým jezerem se nachází na severním úbočí Jezerní hory a je součástí
stejnojmenné přírodní rezervace o rozloze 175 ha (vyhlášená již
v r. 1911). Neopakovatelné
výhledy do českého vnitrozemí se nabízejí z cca 320 m vysoké strmé skalnaté
stěny průhledem mezi stromy a ze skalních vyhlídek, zajímavý je i výhled na
hřeben Pancíř – Můstek - Prenet. Zvláštností výhledu je měnící se atmosféra,
nasvícení hladiny Černého jezera a okolních kopců v průběhu dne. Stěna
je porostlá převážně jehličnatými stromy, vyskytují se zde i vzácné arktoalpinské a alpinské
rostliny a živočichové.
Černé
jezero (1008 m) je největším, nejhlubším a nejvýše
položeným šumavským jezerem ledovcového
původu. Hloubka jezera trojúhelníkového tvaru je 39,8 m, rozloha 18,47 ha, délka hladiny 800 m. Hráz je tvořena
ledovcem nakupenou kamenitou morénou. Černé jezero je jedním z celkem 8
jezer Šumavy a Bavorského lesa. Jezero je volně a pohodlně dostupné pro pěší,
cyklisty i lyžaře po červené turistické značce č. 0245 mezi Statečkem pod
Ostrým a Železnou Rudou nebo po žluté značce 6678 ze Špičáckého
sedla i pro cykloturisty. V r. 1923 zde byla
postavena turistická chata s hostincem, poštovním úřadem a půjčovnou
loděk. Koncem 20. let tohoto stol. byl upraven odtok Černého potoka pro
přečerpávací elektrárnu postavenou současně v údolí Úhlavy
pod jezerem. Před r. 1989 bylo jezero lokalitou ležící na okraji železné opony
a nejblíže přístupným místem u státní hranice s tehdy Západním Německem.
V 70. a 80. letech zdá stával objekt pohraniční stráže a pro turisty
končila cesta na hrázi.
V
dávnověku nepřístupné jezero v hloubi tajemného pralesa bylo podnětem
pro vznik pověstí. S některými se můžeme seznámit v knihách Viléma Kudrličky „Šumavské pověsti“ a Antonína Rausche „Příběhy ze staré Šumavy“.
|
