VÍTEJTE NA STRÁNKÁCH

KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ

PLZEŇSKÉHO KRAJE

PŘÍRODA

zajímavosti A OBJEKTY V KRAJINĚ

vrcholY, skalky a vyhlídková místa

Odlezly2_w

turistické Značené trasy

Jak se stát značkařem

Machulka_w

Plzeňský kraj – požitek pro všechny smysly – nechte se vést

PAMĚŤ KRAJINY

VÝLETNÍK

Tipy na výlety pro pěší turisty, cyklisty i běžkaře

PRAMENY, POTOKY, ŘÍČKY, JEZERA A TŮNĚ

Svinná1_w

TURISTICKÉ AKCE

Horké aktuality, informace a tipy

Aktualizované informace Oblastního výboru KČT Plzeňského kraje pro členy KČT i turisty Plzeňského kraje, speciální nabídky,

blížící se akce zásadního významu a jiná sdělení turistům, která byste neměli přehlédnout.

Aktualizováno!

Nově dokončené změny v síti turistických značených tras, informace o neprůchodnosti a zrušených trasách v Plzeňském kraji:

ZO Rokycany:

· Lokalita Pod Žďárem – Hůrky – Trhoň: Důvodem přeložky červené TZT 110209 je odstranění prudkého a špatně schůdného stoupání ze silnice Hůrky - Holoubkov na vrch Ohrada.

Vedení TZT přes obec Hůrky je pohodlnější a nabízí několik pěkných výhledů do krajiny. Zkrácení TZT o 0,5 km.

TIM RO142 Západně Hůrek je zrušeno (kácení stromů), naopak vzniklo nové TIM Hůrky v centru obce poblíž hospůdky U Fabiána. (08/2026)

· Lokalita Litohlavy – Hudlice: Žlutá TZT 146642 je z obce Litohlavy prodloužena o 2,5 km a napojena na modrou TZT 121406. Současné TIM Hudlice (dvůr) je zrušeno a vytvořeno

nové TIM U Hudlic. Na dotčené modré TZT 121406 bylo pro nadbytečnost zrušeno TIM Kokotský horní rybník. (08/2026)

· Lokalita Mirošov – PP Kamínky – Holubí Kout: Přeložení žluté TZT 146613 z neprůchodné lesní pěšiny na lesní cestu. TIM Holubí Kout se posunul o ca 100 m. Bez změny kilometráže. (08/2026)

· Lokalita Týček – Na Ohradě: Změna je součástí aktualizace sítě TZT severně od Zbiroha a současně ruší vedení 1,1 km trasy po asfaltové komunikaci.

Prodloužení uvedeného úseku o 1,0 km. Dále se tato změna evidenčně prodlužuje o 1,0 km do TIM Jablečno, po trase stávající TZT 146731, která je tímto evidenčně zrušena. (08/2026)

· Lokalita Na Ohradě – U sv. Petra: Prodloužení zelené TZT 133639 o 2,0 km z TIM Na Ohradě do TIM U sv. Petra z důvodu odstranění styku tří stejných vedoucích barev v jednom TIM. V terénu se jedná o změnu vedoucí barvy v uvedeném úseku ze žluté na zelenou beze změny trasování. (08/2026)

ZO Sušice:

· Lokalita Nezdice – Žlíbek: Na žádost majitelky pozemku byla přeznačena trasa ze soukromého pozemku na lesní cestu. Lesní cesta je majetkem LČR. (08/2026)

Informace o nepřístupnosti a neprůchodnosti:

Aktualizováno!

Z důvodu havarijního stavu Stodůleckého mostu, jenž leží na účelové komunikaci přes Křemelnou pod býv. obcí Stodůlky (Hartmanicko/Prášilsko), je přerušen pro veškerý pohyb,

tedy pro cyklisty i pěší turisty po modré TZT 121458 a zelené TZT 133681 mezi TIM U Křemelné – TIM Stodůlky, viz https://www.npsumava.cz/uzavirka-mostu-pres-reku-kremelnou/.

Most je v majetku města Hartmanice, jehož vedení se už několik let snaží najít prostředky na jeho alespoň provizorní opravu.

Bohužel se to nedaří a postupně dochází i k zásadnímu poškození mostních pilířů. V letních měsících je jediná možnost přebrodění Křemelné, v zimě nelze žádným způsobem.

Podle ověřené informace Národní park Šumava obnovu mostu nepodporuje. (12/2024).

Podle aktualizovaného vyjádření starosty Hartmanic (06/2026) pana Pavla Valdmana je

„situace s mostem přes Křemelnou stále neměnná. Oficiálně je most uzavřený pro veškerý provoz.“

Stodůlecký-most_01w

Uzávěra Stodůleckého mostu (Foto Marie Šimonová, 06/2026)

Je pravděpodobné, že drátěné svařované sítě coby zábrany někdo protiprávně odstranil tak, aby bylo možné přes most v havarijním stavu projít.

Klub českých turistů ale sdělení a rozhodnutí o uzávěře Stodůleckého mostu respektuje tím, že V TIM Stodůlky, v TIM Prášily a v TIM Velký Bor

instaloval upozorňující tabulky o uzávěře mostu a neprůchodnosti turistických značených tras. Tabulky mají za cíl KČT zbavit odpovědnosti v případě zranění nebo jiného incidentu.

Krajská komise značení Plzeňského kraje provede lokální úpravy ve značení, neboť je zbytečné udržovat přerušené TZT a navádět turistu na cesty, které jsou slepé. (07/2026)

Odlišnost mezi zobrazením v Mapy.com na PC monitorech a mezi zobrazením v mobilní aplikaci:

Je možné, že jste také zaznamenali určitou odlišnost mezi zobrazením turistických značených tras v Mapy.com na svých PC monitorech a mezi zobrazením v mobilní aplikaci.

O změnách v síti TZT definitivně dokončených v terénu mapař Krajské komise značení pravidelně informuje kontaktního pracovníka společnosti Seznam – Mapy.com,

poskytuje mu mapové podklady a příslušný komentář.

Ohlášené změny v síti TZT se na vašich PC monitorech projeví po jejich zapracování obvykle během deseti pracovních dnů.

Avšak nikoli v mobilní aplikaci.

Po tomto zjištění jsme se na příčinu dotázali přímo na Mapy.com, odkud se nám dostalo následujícího vysvětlení:

„Mapové podklady pro web Mapy.com se aktualizují zpravidla jednou za týden, zatímco mapové podklady pro aplikaci se generují ca jednou za dva měsíce.

V praxi to znamená, že na webu se změna projeví většinou do 14 dnů od sdělení o změně, ale v mobilní aplikaci je tento interval výrazně delší a není úplně pravidelný.

Typicky se aktualizace map pro aplikaci připravují před prázdninami nebo při otevírání nových významných silnic/dálnic/obchvatů.

Adresář, kontakty

Kontaktní adresy členů Oblastního výboru KČT Plzeňského kraje, Krajské komise značení, předsedů značkařských obvodů, odborů KČT v Plzeňském kraji

Možnost zasílání informací o závadách na značených trasách: www.turistickeznaceni.cz

Členství v KČT

Jak se stát členem Klubu českých turistů

Kalendář turistických akcí

Možnost výběru turistických akcí, pochodů, srazů, přejezdů a přechodů KČT a IVV z Centrální databáze KČT. Průběžně aktualizované propozice, kontakty pořadatelů, nabídka tras, starty a cíle. (Volba období - oblast: 104 – Plzeňský kraj - typ akce - vyhledat akce)

Výletník aneb inspirace na výlet

Archiv vyzkoušených a doporučených tipů na výlet aneb inspirace na víkend pro pěší, cyklisty i běžkaře

Naučné stezky v Plzeňském kraji

Přehled všech naučných stezek v Plzeňském kraji a blízkém okolí jako cílů turistických výletů.

Doporučené úseky NS se zpevněným povrchem a minimálním provozem, stezky vhodné pro vozíčkáře a rodiny s kočárkem, s doporučenou možností zaparkování.

Zásady pro zřizování nových naučných stezek a bodových informačních panelů.

Změny turistických značených tras

Významné změny v síti turistických značených tras v Plzeňském kraji provedené v terénu v uplynulých 3 letech:

2023

2024

2025

Turistické odznaky

Jak plnit a získat oblastní a tematické turistické odznaky

Pěší značené trasy v Plzeňském kraji

Seznam pěších turistických značených tras v Plzeňském kraji viz

Bezpečnost na turistických značených trasách

Kodex pro společné užívání turistických tras pěšími turisty, cyklisty a lyžaři

Metodika značení turistických tras

Systém turistického značení KČT, organizace značení v Plzeňském kraji, druhy značek a směrovek, turistická informační místa, obnova značení, značkařské kvalifikace, závady na značení.

Foto členů značkařských obvodů Plzeň-sever a Plzeň-jih, aneb ti, kteří pro vás značkují turistické trasy na Plzeňsku Aktualizováno!

Rozhledny a vyhlídková místa

Přehled významných rozhleden a vyhlídkových míst Plzeňského kraje jako cílů turistických výletů

Mapy KČT

Turistické mapy edice Klubu českých turistů - přehled turistických map souvisejících s Plzeňským krajem. Mapy KČT obsahují nejčerstvější změny, přeložky, nové značené turistické trasy, naučné stezky, cyklotrasy a turisticko-vlastivědnou náplň, včetně aktualizované textové části na zadní straně s veškerými potřebnými kontakty, webovými odkazy a otevíracími dobami infocenter, hradů, zámků a muzeí.

Svatojakubská cesta

Mezinárodní trasa – průběh severní i jižní trasy v Plzeňském kraji

KST - Klub slovenských turistov

Turistický mapový portál s integrovaným informačním systémem pro turistickou veřejnost na Slovensku

Turistická mapa německého příhraničí

Spojitá turistická mapa německého příhraničí od města Eslarn (protějšek Železné na Tachovsku) po Grosser Falkenstein (protějšek hory Polom na Železnorudsku) pro plánování výletů po přeshraničních stezkách

Přeshraniční stezky a Schengenský prostor

Po vstupu do Schengenského prostoru je kromě národních parků možno hranice přecházet kdekoli, v NP však pouze po značených cestách.

Návštěvní řád Národního parku Šumava. Česko-německé státní hranice, doporučené turistické přeshraniční stezky, býv. Železná opona a literatura o Železné oponě

Kniha Síně slávy české turistiky v Plzeňském kraji

Osobnosti a odbory KČT s významnými zásluhami o rozvoj, organizaci, publicitu a propagaci české turistiky v Plzeňském kraji Aktualizováno

Napsalo se o nás

Citace z rozhovorů, dopisů, novinových článků a literatury; Značkaři - Po červené na hřeben: Kdo vyznačuje turistické trasy

Objekty KČT v Plzeňském kraji

Rozhledna Čerchov

Lávka na Střele

Hrad Rýzmberk

Zajímavosti

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Nejen příroda a romantika. Pozor na přespávání v lese, nocležníkům jde i o život

Plzeňská pevnostní čára

Bod záchrany – Rescue Point

Jak si v nouzi v přírodě rozdělat oheň

Co dělat v přírodě při bouřce

Na odlehlých místech v českých lesích rostou útulny pro turisty i poutníky

Sté výročí prvního lyžařského přejezdu Šumavy

Přejezd ze Železné Rudy do Kubovy Huti na lyžích za 1 den

Lomanský dub I. – legenda mezi veterány Plzeňského kraje

Pokuty za zveřejnění fotografií pořízených v klidovém území NP Šumava

Kniha Marka Šálka : Turistická značka, 44 tisíc kilometrů tradice

https://www.denik.cz/cestujeme-doma/kct-turisticke-znaceni.html

Seznamte se před výletem s předpovědí počasí

https://www.yr.no/sted/Tsjekkia/Pilsen/Plzeň/

http://www.windy.com

http://pocasi.idnes.cz/

http://www.medard-online.cz/

Vyhledejte si spojení na výlet, cyklobusy v Plzeňském kraji

vlaky a autobusy

MHD v Plzni

Cyklobusy v Plzeňském kraji 2025

! DĚKUJEME !

všem našim příznivcům, jakož i pravidelným a příležitostným turistům, kteří nás průběžně informují

o poškozeném a chybějícím turistickém značení, ztížených nebo neprůchodných trasách, stržených lávkách a jinak narušených značených cestách,

ale i o nových nebo uzavřených rozhlednách, vznikajících naučných stezkách, zajímavostech hodných pozornosti turistů atd. na níže uvedený odkaz.

Vaše vzkazy vedou k nápravě průchodnosti a bezpečnosti tras.

V Plzeňském kraji i v ostatních částech České republiky: www.turistickeznaceni.cz

Výlet pro pěší turisty

Pavlovice – Brod nad Tichou- Planá

Že letošní léto bylo nebývale teplé a suché, není třeba zbytečně rozebírat.

Polehávání u vody brzy omrzí a odpočívat ve stínu ořechu na zahradě,

s pohledem na sluncem spálený trávník a na suchem zmírající vegetaci, také není příliš povzbuzující.

Co takhle výlet v tichu lesa, ve stínu stromů a hlavně v úžasném chládku podél vodního toku?

Kromě těchto atributů blaha lze zaručit, že cestou lze spatřit i řadu doporučených zajímavostí.

Klíčovou motivací jsou i dvě významná vyhlídková místa.

Délka trasy je jen 14,5 km, mapka výletu zde:

https://mapy.com/cs/turisticka?planovani-trasy&l=0&rc=9dS1LxWWQ.aqzkKSA7xWiRphXhghE3OE-Oel43f-&rs=coor&rs=muni&rs=stre&rs=coor&rs=coor&rs=stre&ri=&ri=473&ri=132546&ri=&ri=&ri=132573&mrp=%7B%22c%22%3A132%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rbf=alf&x=12.7534463&y=49.8417205&z=13

Trasa má počátek v žst. Pavlovice, trasa zpočátku klesá údolím Mže do osady Josefova Huť.

Osada Josefova Huť, která začíná hned pod železniční stanicí, má mnohaletou industriální historii významné železárny již od 30. let 19. století. Z původního hamru a válcovny zde postupně vznikla nejmodernější, a jako první v Čechách, významná továrna na kolejnice Josefa Nostitze, dodávané do celého c.k. mocnářství. V době vrcholné produkce po r. 1845 zaměstnávala až 1000 pracovníků. Věhlas železárny a výroba zde skončily s odsunem německého obyvatelstva po r. 1945.

Pod železniční stanicí Pavlovice lze spatřit betonový můstek bývalé úzkokolejné vlečky pro dopravu uhlí a stále funkční betonový náhon malé vodní elektrárny.

Josefova-Huť2_w

O rozsahu továrny mnohé vypovídají dnes již ztichlé

průmyslové haly, správní budovy a ubytovací objekty.

Velká část areálu včetně vysokých komínů zmizela v rozvalinách.

Od turistického směrovníku (TIM Josefova Huť) na L. břehu Mže hned za můstkem,

vede červená trasa proti proudu.

A již zde se dostaví ten blahodárný klid a vlhký chládek, po kterém se nám celé léto tak stýskalo.

Trasa vede na úpatí svahu s Přírodní rezervací Pavlovická stráň souběžně s meandry řeky.

Nad hlavou se několikrát klenou rekonstruované železniční viadukty na původních kamenných pilířích chebské tratě,

jejichž důkladnou konstrukci jistě ocení především technicky založení turisté.

Jez zv. Pavlovický, byl zřízen z důvodu výstavby již zmíněného vodního náhonu

pro Josefohuťskou železárnu.

Od TIM U ústí vede trasa stále po červené, ale nyní již podél Hamerského potoka.

Hamerský-potok_w

Na březích Hamerského potoka (též zv. Tichá) v minulosti stávalo

mnoho hamrů, dnes již nefunkčních nebo zcela zaniklých.

Ale tichá říčka je to stále.

Hamerský potok pramení jv. od vrchu Čupřina (864 m) v Českém lese, nedaleko hranic s Německem. Po ca 2 km vtéká na území Německa, kde jako potok Lohbach protéká obcí Mähring, pod kterou se obrací na jv., a vrací se zpět na české území k městu Planá. V pohraniční části protéká Hamerský potok lesy, pod Broumovem meandruje v místních lučinách a lesích. Na dolním toku bývá též nazýván Tichá. Dále protéká obcí Brod nad Tichou, pod níž ústí zleva do Mže, na jejím 77,7 říčním kilometru. Délka toku je 33,6 km, na českém území je jeho délka 29 km. Plocha povodí měří 200,0 km².

Trasa pokračuje stinným lesem stále podél Hamerského potoka a poutníka zajisté potěší

možnost občerstvení ve stínu pípy v Kempu Karolína.

Po odpočinku a východu z lesa se brzy objevuje věž gotického kostela

sv. Jakuba Většího v Brodu nad Tichou.

Brod_w

Brod nad Tichou - gotický kostel sv. Jakuba Většího.

Lovci kamenných a smírčích křížů by si neměli nechat ujít dotek s jedním takovým,

opřeným o vnitřní líc jižní strany kamenného ohrazení kostela.

Mohutný kamenný kříž, výška 125 cm.

Trasa přichází k jižnímu okraji města Planá, od ČOV se od červené značky oddělí a následuje mírný výstup

zástavbou a lesoparkem na Bohušův (též Šibeniční) vrch s rozhlednou.

Ve středověku zde stávala dřevěná šibenice, ale kdosi ji v r. 1615 ukradl i s oběšencem

(pachatel dosud nezjištěn, krádež promlčena).

Náhradou za ukradenou dřevěnou se stala šibenice nová, moderní, festovní,

na třech kamenných pilířích s trámy.

Zanikla po zrušení hrdelního soudu v r. 1765.

Šibeniční vrchy mělo v 16. – 18. stol. pro výstrahu a jako prevenci proti přebujelé kriminalitě každé město a větší obec, ale nikoli na všech byl hrdelní trest vykonáván. Šibenice stávaly na holých návrších, aby byly zdáli viditelné a vešlo se tam početné publikum. Vydržování městského kata bylo drahou záležitostí, nikoli každé město si jej mohlo dovolit. Městský soudní tribunál musel mít též oprávnění provádět hrdelní tresty. Svého městského kata měla opravdu jen velká města, např. Praha, Plzeň, Cheb apod. Menší města si proto kata půjčovala (což bylo ovšem rovněž velmi drahé), anebo byl odsouzený deportován do místa popravy, případně se výkony hrdelních trestů kumulovaly. Po výkonu popravy muselo být popraviště s oběšeným hlídáno před nenechavým obyvatelstvem. Provaz, palec u nohy či prsty oběšeného byly ceněným artiklem pro černou magii. Oběšení na šibenici pro výstrahu zůstávali viset, dokud se tělo nerozpadávalo nebo nesnesitelně nezapáchalo. Teprve poté byly ostatky těla zakopávány obvykle v blízkosti popraviště a to tak hluboko, aby hroby nerozhrabávali potulní psi.

Doporučená literatura: DIVADLO HRŮZY – soudní praxe a trestní rituály v raném novověku (Richard Van Dűlmen)

Bohuš_w